Pozadí

Den daňových poplatníků 2010

18. června 2010

V letošním roce budou muset Češi pracovat na pokrytí výdajů státu o pět dní déle než loni, celých 168 dní. Je to nejvíce od roku 2000, kdy začal Institut liberálních studií den daňových poplatníků pro Českou republiku počítat. Pokud by se chtěl každý z nás co nejrychleji zbavit povinnosti zaplatit svou pomyslnou část letošních veřejných výdajů, musel by se vzdávat celé své mzdy ve prospěch státní kasy až do 17. června. Teprve v pátek 18. 6., kdy nastane den daňových poplatníků, by si mohl nechat první letos vyprodukovanou korunu ve své vlastní kapse.

Graf: DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ (DDS) V ČESKÉ REPUBLICE (2000 – 2010)

Zdroj: www.dane.inlist.cz

Institut liberálních studií při svém výpočtu vychází z odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Tato metodika, která využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu, umožňuje porovnat vývoj českého dne daňových poplatníků s vývojem v dalších zemích.

Jak naznačovaly již minulé roky, Švédsko postupně zeštíhluje veřejný sektor a pomalu opouští nelichotivé poslední místo mezi sledovanými zeměmi. Letos jsou Švédové již třetí (25.7.) před Finskem (3.8.) a Dánskem (6.8.). Ne snad, že by si Švédové připomínali den daňových poplatníků dříve než před vypuknutím krize v roce 2008, ale relativně si pohoršili daleko méně než třeba právě Finové a Dánové. V žebříčku se tak během ekonomické krize posunuli o dvě příčky vzhůru. Kromě Finska (posun o 6 příček dolů) a Dánska (o 2 dolů) se výrazně propadly i další země jako Island (o 4), Irsko (o 9), Řecko a Španělsko (o 4).

Při pohledu na meziroční vývoj dne daňových poplatníků v jednotlivých zemích můžeme identifikovat ty, které již začaly s nelichotivým stavem veřejných financí bojovat. I přes propad v žebříčku si tak oproti loňskému roku polepšil Island o 13 dní, a Maďarsko s Řeckem o 5 dní. Portugalsko, které nedávno postihlo snížení ratingu, již také nastoupilo cestu úspor – oproti roku 2009 si připomene den daňových poplatníků o dva dny dříve.

Na jiné země s problematickými veřejnými financemi konsolidace teprve čeká. Jak Irsko, tak Itálie si oproti loňskému roku pohoršily. S vážnými problémy se také potýkají Britové, kteří si letošní den daňových poplatníků připomenou o děsivých 15 dní později než loni. Na neexistující plán konsolidace veřejných financí je přitom již upozorňují světové ratingové agentury.

Pokud se nechce Česká republika k těmto zemím připojit, měli by čeští politikové rázně zvrátit vývoj dne daňových poplatníků z posledních dvou let, během nichž jsme se vzdálili o celých deset dní ke konci roku. Je potřeba začít konečně důsledně snižovat veřejné výdaje a v první fázi alespoň dosáhnout vyrovnaných rozpočtů.

Pro více informací kontaktujte

Gabriela Řezníčková

Projektová manažerka Institutu liberálních studií

Martin Pánek

Ředitel Institutu liberálních studií

Co popisuje Den daňových poplatníků?

DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ (dříve známý jako Den daňové svobody) je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok na dvě období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů veřejného sektoru, vlády, samospráv a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňových poplatníků, od tohoto dne vydělávají daňoví poplatníci sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodují podle vlastního uvážení.

Pro více informací týkajících se jednotlivých let v interaktivním grafu klikněte na příslušný rok, který vás zajímá. Najdete tam základní informace o vývoji daňové zátěže a také analytické přílohy.

Dny práce na stát (Pro více informací klikněte na příslušný rok)

O projektu

„Jak velké jsou výdaje státu a kdo to všechno platí?“ Tuto jednoduchou otázku si alespoň jednou položil každý z nás. K tomu, abychom pochopili velikost státního aparátu a náklady, které nám svou existencí každoročně přináší, slouží právě Den daňových poplatníků.

Den daňových poplatníků je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok na dvě období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů veřejného sektoru, vlády, samospráv a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňových poplatníků, od tohoto dne vydělávají daňoví poplatníci sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodují podle vlastního uvážení.

Den daňových poplatníků vyhlašoval Liberální institut pravidelně od roku 2000 do roku 2020. Od roku 2021 jej vyhlašuje Institut liberálních studií, dříve byl znám pod názvem Den daňové svobody. Metodika je konsistentní s výjimkou covidového roku 2020, kdy panovala velká nejistota ohledně ekonomiky a veřejných financí.

Den daňových poplatníků je přehledným vyjádřením míry přerozdělování v ekonomice ze strany veřejných rozpočtů, která se zrcadlí v omezování naší svobody nakládat s vydělanými penězi podle našeho vlastního uvážení.

Den daňových poplatníků však automaticky neimplikuje, že ideální míra přerozdělování je nulová. Nezastíráme, že si myslíme, že je příliš velká, avšak jaká přesně má být – to je otázka pro daňové poplatníky. Aby se oni však mohli rozhodnout, jakou míru přerozdělování chtějí, musejí nejdřív mít informace o současném stavu. A to je úkolem Dne daňových poplatníků: informovat veřejnost o míře přerozdělování v české ekonomice, a tedy o tom, kolik nás stát stojí.

Pokud se chcete o projektu dozvědět více, spolupracovat s námi či nás finančně podpořit, budeme velmi rádi, když nás kontaktujete na e-mailu.

Metodika Dne daňových poplatníků

Při svém výpočtu vycházíme ze zdrojových dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development; Annex Table 29 – General government total outlays, web). Metodika je založená na porovnání veřejných výdajů státu s hrubým domácím produktem vyprodukovaném v daném roce – jinými slovy na tom, kolik stát přerozdělí z každé koruny, která se v ekonomice v daném roce vyrobí. Tento výpočet umožňuje porovnat aktuální stav a vývoj Dne daňových poplatníků v ČR se situací v dalších zemích světa.

K výpočtu dne daňových poplatníků existují i jiné přístupy, například ten, který používá společnost Deloitte. Její metoda rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícímu podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.

Zásadní rozdíl je tedy v tom, že zatímco tento náš výpočet bere v potaz výdaje státu oproti domácímu produktu (zahrnuje i příjmy zahraničních firem a zahraničních pracovníků s domicilem v ČR), výpočet Deloitte je založen na příjmech státu oproti národnímu produktu.

Podpořte nás

Bankovním převodem

Bankovním převodem
  • číslo účtu: 2101849037 / 2010
  • banka: Fio
  • IBAN: CZ87 2010 0000 0021 0184 9037
  • BIC: FIOBCZPP

BTCPay