Pozadí

Den daňových poplatníků 2019

29. dubna 2019

Musíme vydržet ještě jeden měsíc, poslední měsíc práce na stát. Po 28. květnu 2019 již začneme vydělávat na sebe. Do té doby, celých 148 dní, pracujeme pouze pro stát. Oproti loňskému roku jsme si tak pohoršili o téměř celý týden. I tak jde o třetí daňově nejsvobodnější rok od chvíle, kdy Institut liberálních studií Den daňových poplatníků počítá. Teprve potřetí od roku 2000 ho oslavíme v květnu. Za zhoršení oproti loňsku může především zpomalení hospodářského růstu.

Den daňových poplatníků představuje pomyslnou hranici, jež rozděluje kalendářní rok do dvou období – v části roku do Dne daňových poplatníků je třeba vydělat na pokrytí výdajů státních a veřejných institucí. Toto virtuální období 100% zdanění končí Dnem daňových poplatníků, od kterého vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích si rozhodujeme podle vlastního uvážení. Za každých 20 tisíc Kč měsíčně, které si necháme na vlastní spotřebu, stát přerozdělí dodatečných 13 434 Kč.

„Je skvělé, že už třetí rok za sebou máme Den daňových poplatníků už v květnu. Důvody však nelze hledat v tom, že by politici zpytovali svoje svědomí a omezili svoji chuť utrácet. Letos však budeme na stát vydělávat o týden déle. Na vině je zpomalení hospodářského růstu, tedy už nevyděláváme tolik, aby to vláda nestihla utratit za nás,“ komentuje letošní termín ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek.

Graf: DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ (DDS) V ČESKÉ REPUBLICE (2000–2019)

Zdroj: www.dane.inlist.cz

Letošní Den daňových poplatníků je o den později, než kdy nastává v průměrné zemi OECD. Nejdříve daňovou svobodu letos přivítali v Irsku (5. 4.) a tento týden ji přivítají Litvě a Švýcarsku (shodně 3. 5.). Naopak nejdéle si na ni počkají ve Francii (22. 7.), ve Finsku (9. 7.) a v Belgii (7. 7.). Průměr OECD oproti minulému roku vzrostl o tři dny den směrem ke konci roku. Dle Pánka je to důsledek zpomalení hospodářského růstu v rozvinutém světě.

„Zažíváme jedno z nejdelších období hospodářského růstu, jaké pamatujeme, bohužel tento růst nyní zpomaluje, v některých zemích již dokonce probíhá recese. Dosavadní růst, do značné míry tažený levnými úvěry, které mj. zdražují byty, je tak možná u konce. Při dalším zpomalení nebo recesi se může Den daňových poplatníků snadno dostat zpět do půlky června, kde byl při poslední finanční krizi,“ vysvětluje Pánek. „Za první republiky byl Den daňových poplatníků v polovině února. Mnohem raději bychom viděli posun Dne daňových poplatníků tímto směrem díky technologickému pokroku, mezinárodnímu obchodu, vyšší produktivitě a zejména nižším vládním výdajům,“ uzavírá. Institut liberálních studií pro výpočet Dne daňových poplatníků používá metodiku soustředící se na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.

Institut liberálních studií je nezávislý think-tank založený v únoru 1990, jehož cílem je rozvíjet a aplikovat myšlenky klasického liberalismu – svobodu jednotlivce, volný obchod, minimální stát a mír – a to především prostřednictvím vzdělávacích projektů a publikací v České republice i zahraničí. Dlouhodobě patří mezi nejznámější think-tanky v České republice.


Institut liberálních studií chystá 28. 5. ke Dni daňových poplatníků tiskovou konferenci s obsáhlou prezentací výsledků včetně mezinárodního srovnání a také doprovodný happening, kde budeme názorně ilustrovat, kolik nám stát letos ujedl z našich výdělků. O detailech budeme včas informovat.

Pro více informací kontaktujte

Gabriela Řezníčková

Projektová manažerka Institutu liberálních studií

Martin Pánek

Ředitel Institutu liberálních studií

Co popisuje Den daňových poplatníků?

DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ (dříve známý jako Den daňové svobody) je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok na dvě období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů veřejného sektoru, vlády, samospráv a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňových poplatníků, od tohoto dne vydělávají daňoví poplatníci sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodují podle vlastního uvážení.

Pro více informací týkajících se jednotlivých let v interaktivním grafu klikněte na příslušný rok, který vás zajímá. Najdete tam základní informace o vývoji daňové zátěže a také analytické přílohy.

Dny práce na stát (Pro více informací klikněte na příslušný rok)

O projektu

„Jak velké jsou výdaje státu a kdo to všechno platí?“ Tuto jednoduchou otázku si alespoň jednou položil každý z nás. K tomu, abychom pochopili velikost státního aparátu a náklady, které nám svou existencí každoročně přináší, slouží právě Den daňových poplatníků.

Den daňových poplatníků je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok na dvě období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů veřejného sektoru, vlády, samospráv a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňových poplatníků, od tohoto dne vydělávají daňoví poplatníci sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodují podle vlastního uvážení.

Den daňových poplatníků vyhlašoval Liberální institut pravidelně od roku 2000 do roku 2020. Od roku 2021 jej vyhlašuje Institut liberálních studií, dříve byl znám pod názvem Den daňové svobody. Metodika je konsistentní s výjimkou covidového roku 2020, kdy panovala velká nejistota ohledně ekonomiky a veřejných financí.

Den daňových poplatníků je přehledným vyjádřením míry přerozdělování v ekonomice ze strany veřejných rozpočtů, která se zrcadlí v omezování naší svobody nakládat s vydělanými penězi podle našeho vlastního uvážení.

Den daňových poplatníků však automaticky neimplikuje, že ideální míra přerozdělování je nulová. Nezastíráme, že si myslíme, že je příliš velká, avšak jaká přesně má být – to je otázka pro daňové poplatníky. Aby se oni však mohli rozhodnout, jakou míru přerozdělování chtějí, musejí nejdřív mít informace o současném stavu. A to je úkolem Dne daňových poplatníků: informovat veřejnost o míře přerozdělování v české ekonomice, a tedy o tom, kolik nás stát stojí.

Pokud se chcete o projektu dozvědět více, spolupracovat s námi či nás finančně podpořit, budeme velmi rádi, když nás kontaktujete na e-mailu.

Metodika Dne daňových poplatníků

Při svém výpočtu vycházíme ze zdrojových dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development; Annex Table 29 – General government total outlays, web). Metodika je založená na porovnání veřejných výdajů státu s hrubým domácím produktem vyprodukovaném v daném roce – jinými slovy na tom, kolik stát přerozdělí z každé koruny, která se v ekonomice v daném roce vyrobí. Tento výpočet umožňuje porovnat aktuální stav a vývoj Dne daňových poplatníků v ČR se situací v dalších zemích světa.

K výpočtu dne daňových poplatníků existují i jiné přístupy, například ten, který používá společnost Deloitte. Její metoda rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícímu podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.

Zásadní rozdíl je tedy v tom, že zatímco tento náš výpočet bere v potaz výdaje státu oproti domácímu produktu (zahrnuje i příjmy zahraničních firem a zahraničních pracovníků s domicilem v ČR), výpočet Deloitte je založen na příjmech státu oproti národnímu produktu.

Podpořte nás

Bankovním převodem

Bankovním převodem
  • číslo účtu: 2101849037 / 2010
  • banka: Fio
  • IBAN: CZ87 2010 0000 0021 0184 9037
  • BIC: FIOBCZPP

BTCPay