Musíme vydržet ještě jeden měsíc, poslední měsíc práce na stát. Po 28. květnu 2019 již začneme vydělávat na sebe. Do té doby, celých 148 dní, pracujeme pouze pro stát. Oproti loňskému roku jsme si tak pohoršili o téměř celý týden. I tak jde o třetí daňově nejsvobodnější rok od chvíle, kdy Institut liberálních studií Den daňových poplatníků počítá. Teprve potřetí od roku 2000 ho oslavíme v květnu. Za zhoršení oproti loňsku může především zpomalení hospodářského růstu.
Den daňových poplatníků představuje pomyslnou hranici, jež rozděluje kalendářní rok do dvou období – v části roku do Dne daňových poplatníků je třeba vydělat na pokrytí výdajů státních a veřejných institucí. Toto virtuální období 100% zdanění končí Dnem daňových poplatníků, od kterého vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích si rozhodujeme podle vlastního uvážení. Za každých 20 tisíc Kč měsíčně, které si necháme na vlastní spotřebu, stát přerozdělí dodatečných 13 434 Kč.
„Je skvělé, že už třetí rok za sebou máme Den daňových poplatníků už v květnu. Důvody však nelze hledat v tom, že by politici zpytovali svoje svědomí a omezili svoji chuť utrácet. Letos však budeme na stát vydělávat o týden déle. Na vině je zpomalení hospodářského růstu, tedy už nevyděláváme tolik, aby to vláda nestihla utratit za nás,“ komentuje letošní termín ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek.
Graf: DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ (DDS) V ČESKÉ REPUBLICE (2000–2019)
Zdroj: www.dane.inlist.cz
Letošní Den daňových poplatníků je o den později, než kdy nastává v průměrné zemi OECD. Nejdříve daňovou svobodu letos přivítali v Irsku (5. 4.) a tento týden ji přivítají Litvě a Švýcarsku (shodně 3. 5.). Naopak nejdéle si na ni počkají ve Francii (22. 7.), ve Finsku (9. 7.) a v Belgii (7. 7.). Průměr OECD oproti minulému roku vzrostl o tři dny den směrem ke konci roku. Dle Pánka je to důsledek zpomalení hospodářského růstu v rozvinutém světě.
„Zažíváme jedno z nejdelších období hospodářského růstu, jaké pamatujeme, bohužel tento růst nyní zpomaluje, v některých zemích již dokonce probíhá recese. Dosavadní růst, do značné míry tažený levnými úvěry, které mj. zdražují byty, je tak možná u konce. Při dalším zpomalení nebo recesi se může Den daňových poplatníků snadno dostat zpět do půlky června, kde byl při poslední finanční krizi,“ vysvětluje Pánek. „Za první republiky byl Den daňových poplatníků v polovině února. Mnohem raději bychom viděli posun Dne daňových poplatníků tímto směrem díky technologickému pokroku, mezinárodnímu obchodu, vyšší produktivitě a zejména nižším vládním výdajům,“ uzavírá. Institut liberálních studií pro výpočet Dne daňových poplatníků používá metodiku soustředící se na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.
Institut liberálních studií je nezávislý think-tank založený v únoru 1990, jehož cílem je rozvíjet a aplikovat myšlenky klasického liberalismu – svobodu jednotlivce, volný obchod, minimální stát a mír – a to především prostřednictvím vzdělávacích projektů a publikací v České republice i zahraničí. Dlouhodobě patří mezi nejznámější think-tanky v České republice.
Institut liberálních studií chystá 28. 5. ke Dni daňových poplatníků tiskovou konferenci s obsáhlou prezentací výsledků včetně mezinárodního srovnání a také doprovodný happening, kde budeme názorně ilustrovat, kolik nám stát letos ujedl z našich výdělků. O detailech budeme včas informovat.
