Den daňových poplatníků 2022

Celých 167 dní jsme v České republice pracovali a podnikali na pokrytí letošních veřejných výdajů. Teprve od dnešního dne začínáme vydělávat sami na sebe. Slavíme totiž Den daňových poplatníků, pomyslný den, od kterého máme vůči státu splněnu svou daňovou povinnost.

„Ve dvou letech koronavirové pandemie zažila Česká republika dva daňově nejméně svobodné roky a bohužel jsme se posunuli do ‚nového normálu‘, kdy podle všeho budou stamiliardové schodky zcela běžné. Nová vláda fiskální situaci zdědila, nelze ji proto za pozdní Den daňových poplatníků letos kritizovat, uvidíme, jak se k tomu postaví v dalších letech. Můžeme ji ale kritizovat za další navyšování schodku, např. v podobě netestovaných dávek,“ komentuje letošní termín ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek. „Termín Dne daňových poplatníků v naší metodice také negativně ovlivňuje válka na Ukrajině,“ dodává.

Na datum Dne daňových poplatníků má samozřejmě vliv pandemie koronaviru, k níž jsme se obšírně vyjadřovali. Avšak v letošním roce už nemá přímý vliv jako v uplynulých dvou letech, spíš nastavila nový fiskální normál. Průměrný Den daňových poplatníků v zemích OECD se posunul o téměř 9 dní dále, v ČR pak o tři týdny. To není akceptovatelné, státní rozpočet pak nemá kde brát na pomoc Ukrajině, na sociální politiku v době vysoké inflace (k níž expanzivní rozpočty přispěly) atd.

Graf: DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ V ČESKÉ REPUBLICE (2013–2022)

„Při pohledu na průběžnou bilanci státního rozpočtu ČR v roce 2022 vidíme podobný trend, jako v ‚covidových‘ letech 2020 a 2021, kdy předchozí vláda představila řadu balíčku na podporu ekonomiky. A přestože v letošním roce pandemie zatím tvrdě neudeřila, je průběžný schodek státního rozpočtu za prvních pět měsíců hospodaření větší, než byl v roce 2020. Stupňují se tak obavy, že nové ‚mimořádné‘ rozpočtové výdaje představené v době pandemie bude velmi těžké zrušit, což vytvoří tlak na české veřejné finance,“ komentuje vládní hospodaření hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Pavel Peterka. „Navíc lze očekávat, že ve stínu vysokého růstu cen bude nová vláda v letošním i příštím roce představovat další balíčky na podporu domácností a ekonomiky. To dále odsune Den daňových poplatníků,“ dodává.

V mezinárodním kontextu zemí OECD je Česká republika přesně v polovině pole. Česká republika má dlouhodobě Den daňových poplatníků před průměrem eurozóny (29. 6.), což je výsledek, jenž má relevanci i ve světle neutuchajících úvah o přijímání společné evropské měny. Medián OECD je sice náš Den daňových poplatníků, avšak průměr je po pandemii o deset dní napřed (7. 6.). Jak ukazuje graf na následující straně, jako první oslavili Den daňových poplatníků Irsku (25. 3.), poté ve Švýcarsku (7. 5.) a v Jižní Koreji (19. 5.).

Již tradičně patří mezi poslední oslavence Francie (26. 7.), Belgie (19. 7.) a Finsko (17. 7.). Z okolních států je DDS dříve na Slovensku (10. 6.) a v Polsku (13. 6.), později je v Německu (21. 6.), Maďarsku (25. 6.) a v Rakousku (3. 7.) je až v červenci.

Graf: DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ 2022 A 2021 V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ

Tabulka: Vývoj Dne daňových poplatníků v jednotlivých letech

Institut liberálních studií pro výpočet Dne daňových poplatníků používá metodiku zaměřenou na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.