Musíme vydržet ještě jeden měsíc, poslední měsíc práce na stát. Po 22. květnu 2018 již začneme vydělávat na sebe. Do té doby, celých 142 dní pracujeme pouze pro stát. Oproti loňskému roku jsme si tak polepšili o celý týden. Den daňových poplatníků se tak dostal rekordně blízko k začátku roku. Teprve podruhé od roku 2000, kdy ho Institut liberálních studií začal počítat, ho oslavíme v květnu. Zásluhu na tom má zejména hospodářský růst a patová situace ve Sněmovně.
Den daňových poplatníků představuje pomyslnou hranici, jež rozděluje kalendářní rok do dvou období – v části roku do Dne daňových poplatníků je třeba vydělat na pokrytí výdajů státních a veřejných institucí. Toto virtuální období 100% zdanění končí Dnem daňových poplatníků, od kterého vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích si rozhodujeme podle vlastního uvážení.
„Je skvělé, že druhý rok za sebou máme Den daňových poplatníků už v květnu. Důvody však nelze hledat v tom, že by politici zpytovali svoje svědomí a omezili svoji chuť utrácet. Posun Dne daňových poplatníků k začátku roku je kromě jiného způsoben patovou situací ve Sněmovně, kdy neexistuje důvod uplácet koaliční partnery financováním jejich oblíbených vládních programů“ komentuje letošní termín ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek.
Graf: DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ (DDS) V ČESKÉ REPUBLICE (2000 – 2018)
Zdroj: www.dane.inlist.cz
Letošní Den daňových poplatníků je o dva dny dříve než průměr OECD. Nejdříve daňovou svobodu přivítali v Irsku (7. 4.) a Jižní Koreji (28. 4.) a brzy oslaví ve švýcarsku (5. 5.). Naopak nejdéle si na ni počkají ve Francii (23. 7.) a ve Finsku (13. 7.). Průměr OECD oproti minulému roku klesnul o čtyři dny den směrem k začátku roku. Dle Pánka je to důsledek hospodářského růstu v celém rozvinutém světě.
„Současný hospodářský růst je z velké části pouze tlačen uměle navyšovanou poptávkou díky levným úvěrům. Nízké úrokové sazby a rekordní množství hypoték zvyšují množství peněz v oběhu a s ním i poptávku nejen po nových domech a bytech, ale zprostředkovaně i po všem, čeho bohatnoucí lidé chtějí více. Většina takového růstu je však na dluh a v budoucnosti se při otřesech může Den daňových poplatníků snadno dostat zpět do půlky června, kde byl při poslední finanční krizi,“ vysvětluje Pánek. „Za první republiky byl Den daňových poplatníků v polovině února. Mnohem raději bychom viděli posun Dne daňových poplatníků tímto směrem díky technologickému pokroku, mezinárodnímu obchodu, vyšší produktivitě a zejména nižším vládním výdajům,“ uzavírá. Institut liberálních studií pro výpočet Dne daňových poplatníků používá metodiku soustředící se na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.
Institut liberálních studií je nezávislý think-tank založený v únoru 1990, jehož cílem je rozvíjet a aplikovat myšlenky klasického liberalismu – svobodu jednotlivce, volný obchod, minimální stát a mít – a to především prostřednictvím vzdělávacích projektů a publikací v české republice i zahraničí. Dlouhodobě patří mezi nejznámější think-tanky v české republice.
Institut liberálních studií chystá 22. 5. ke Dni daňových poplatníků tiskovou konferenci s obsáhlou prezentací výsledků včetně mezinárodního srovnání a také doprovodnou akci. O detailech budeme včas informovat.
