Musíme vydržet ještě téměř měsíc, poslední měsíc práce na stát. Po 29. květnu 2017 již začneme vydělávat na sebe. Do té doby, celých 149 dní pracujeme pouze pro stát. Oproti loňskému roku jsme si tak polepšili o celé čtyři dny. Den daňových poplatníků se tak poprvé od roku 2000, kdy ho Institut liberálních studií začal počítat, dostal do května. Zásluhu na tom má zejména hospodářský růst.
Den daňových poplatníků představuje pomyslnou hranici, jež rozděluje kalendářní rok do dvou období – v části roku do Dne daňových poplatníků je třeba vydělat na pokrytí výdajů státních a veřejných institucí. Toto virtuální období 100% zdanění končí Dnem daňových poplatníků, od kterého vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích si rozhodujeme podle vlastního uvážení.
„Je skvělé, že se po mnoha letech Den daňových poplatníků podívá do května. Důvody však nelze hledat u vlády, ta na svoje výdaje bude chtít opět více peněz daňových poplatníků, než vloni. Vládní výdaje rostou, ale naštěstí ještě rychleji roste produkce,“ komentuje letošní termín ředitel Institutu liberálních studií Dominik Stroukal.
Graf: DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ (DDS) V ČESKÉ REPUBLICE (2000 – 2017)
Zdroj: www.dane.inlist.cz
Letošní Den daňových poplatníků je o den později než průměr OECD. Nejdříve daňovou svobodu přivítali v Irsku (20. 4.) a Jižní Koreji (26. 4.) a brzy oslaví ve Švýcarsku (7. 5.). Naopak nejdéle si na ni počkají ve Finsku (28. 7.) a Francii (25. 7.). Průměr OECD oproti minulému roku klesnul o jeden den směrem k začátku roku. Dle Stroukala je to zejména hospodářským růstem v celém rozvinutém světě.
„Současný hospodářský růst je z velké části pouze tlačen uměle navyšovanou poptávkou díky levným úvěrům. Nízké úrokové sazby a rekordní množství hypoték zvyšují množství peněz v oběhu a s ním i poptávku nejen po nových domech a bytech, ale zprostředkovaně i po všem, čeho bohatnoucí lidé chtějí více. Většina takového růstu je však na dluh a v budoucnosti se při otřesech může Den daňových poplatníků snadno dostat zpět do půlky června, kde byl při poslední finanční krizi,“ vysvětluje Stroukal. „Mnohem raději bychom viděli posun Dne daňových poplatníků směrem k začátku roku přirozenou cestou, tedy technologickým pokrokem, mezinárodním obchodem, vyšší produktivitou a zejména nižšími vládními výdaji,“ uzavírá. Institut liberálních studií pro výpočet Dne daňových poplatníků používá metodiku soustředící se na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.
Institut liberálních studií je nestátní, nezávislá a nezisková organizace založená v únoru 1990, jejímž cílem je rozvíjet a aplikovat myšlenky klasického liberalismu, a to především prostřednictvím vzdělávacích projektů a publikací v České republice i zahraničí. Dlouhodobě patří mezi nejznámější think-tanky v České republice.
Institut liberálních studií chystá 29. 5. ke Dni daňových poplatníků tiskovou konferenci s obsáhlou prezentací výsledků včetně mezinárodního srovnání a také doprovodnou akci. O detailech budeme včas informovat.
