Celých 155 dní jsme v České republice pracovali a podnikali na pokrytí letošních veřejných výdajů. Teprve od dnešního dne začínáme vydělávat sami na sebe. Slavíme totiž Den daňových poplatníků, pomyslný den, od kterého máme vůči státu splněnu svou daňovou povinnost. Konsistentní časová řada již existuje 27 let.
„Je pozitivní, že se Den daňových poplatníků posouvá posledních šest let směrem k začátku roku, což znamená méně přerozdělování a více peněz v našich kapsách. Sice bychom si přáli rychlejší posun, ale pravdou je, že oproti pandemickým rokům 2020 a 2021 je Den daňových poplatníků o osmnáct dní dříve a přerozdělování o desetinu menší. Uvidíme však, jak s tím naloží nová vláda,“ komentuje letošní termín ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek.
Na datum Dne daňových poplatníků má samozřejmě stále vliv pandemie koronaviru, avšak s každým rokem slabší. Spíše jde o to, že nastavila nový fiskální normál. Průměrný Den daňových poplatníků se v zemích OECD posunul oproti předpandemické situaci o více než třináct dní dále, v Česku pak o sedm dní. Avšak nastávají těžké časy – obchodní válka s USA a nutnost vyšších výdajů na armádu. To bude s největší pravděpodobností tedy znamenat jak vyšší výdaje, tak nižší výkon ekonomiky, a obě složky tak budou opět tlačit Den daňových poplatníků směrem ke konci roku.
Graf: DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ (DDP) V ČESKÉ REPUBLICE (2017–2026)
Zdroj: dane.inlist.cz
V mezinárodním kontextu zemí OECD je Česká republika na šestém místě tedy mezi zeměmi, ve kterých je přerozdělování velmi malé. Česká republika má dlouhodobě Den daňových poplatníků daleko před průměrem eurozóny (4. 7.), což je výsledek, jenž má relevanci i ve světle neutuchajících úvah o přijímání společné evropské měny. Medián OECD je dva týdny po našem Dni daňových poplatníků a letos Česko téměř o týden předčilo i průměr OECD (10. 6.). Jak ukazuje graf na následující straně, jako první oslavili Den daňových poplatníků ve Švýcarsku (4. 5.) a poté v Jižní Koreji (11. 5.) a v Japonsku (24. 5.). Před Českem jsou ještě Jižní Korea (27. 5.) a Spojené státy (28. 5.).
Již tradičně patří mezi poslední oslavence Francie (30. 7.), Finsko (29. 7.) a do poslední trojice se vrací Rakousko (22. 7.). Z okolních států je DDP později ve všech státech, nejdříve na Slovensku (26. 6.); v Německu (7. 7.), v Polsku (8. 7.) a jako vždy v Rakousku (22. 7.) je až v červenci. Také v Maďarsku (23. 6.) je letos Den daňových poplatníků později než u nás.
„Když se podíváme na 27letou historii Dne daňových poplatníků, tak vidíme, že dříve nastal pouze čtyřikrát, a to v letech 2016–2019, tedy v době oživení po globální recesi těsně před další recesí způsobenou pandemií. Přerozdělování v těchto letech bylo na historickém minimu, rekordem se stal rok 2018, kdy byl Den daňových poplatníků ještě o dva týdny dříve. Tehdy byly před Českem oproti letošku navíc Litva a Lotyšsko.
Těžké časy čekají veřejné rozpočty i teď. Ochlazování vztahů, a to nejen obchodních, se Spojenými státy znamená pravděpodobně nižší hospodářský růst. Také se zcela otevřeně mluví o zásadním navýšení výdajů na obranu a Babišova vláda sice říká, že chce být fiskálně odpovědná, avšak její program tomu nenasvědčuje. Nižší hospodářský růst a vyšší veřejné výdaje jsou dvě věci, které posouvají Den daňových poplatníků směrem ke konci roku.
Před pandemií a válkou jsme varovali, že české veřejné finance potřebují reformu a že trvalé schodky způsobí to, že v krizi nebude kde brát. Také jsme upozorňovali, že v situaci nízkých úrokových měr se na dluh žije snadno, ale že tato situace nebude trvat věčně. Pandemické roky nám daly zapravdu, je však třeba učinit razantní kroky, aby nás další krize zastihla lépe připravené než ta minulá. Přitom největší hrozba pro veřejné finance není ani pandemie, ani obchodní válka, ale předvídatelná demografická křivka: výdaje na důchody a zdravotnictví porostou strukturálně, bez ohledu na geopolitiku,“ uzavírá Pánek*.*
Graf: DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ 2026 A 2025 V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ
Tabulka: Vývoj Dne daňových poplatníků v jednotlivých letech
| Rok | Den daňových poplatníků | Počet dní práce na stát |
|---|---|---|
| 2000 | 6.6. | 157 |
| 2001 | 7.6. | 157 |
| 2002 | 11.6. | 161 |
| 2003 | 12.6. | 162 |
| 2004 | 15.6. | 166 |
| 2005 | 14.6. | 164 |
| 2006 | 14.6. | 164 |
| 2007 | 11.6. | 161 |
| 2008 | 7.6. | 158 |
| 2009 | 13.6. | 163 |
| 2010 | 18.6. | 168 |
| 2011 | 15.6. | 165 |
| 2012 | 9.6. | 160 |
| 2013 | 11.6. | 161 |
| 2014 | 10.6. | 160 |
| 2015 | 5.6. | 155 |
| 2016 | 2.6. | 153 |
| 2017 | 29.5. | 149 |
| 2018 | 22.5. | 142 |
| 2019 | 28.5. | 148 |
| 2020 | 24.6. | 175 |
| 2021 | 25.6. | 175 |
| 2022 | 17.6. | 167 |
| 2023 | 13.6. | 163 |
| 2024 | 11.6. | 162 |
| 2025 | 6.6. | 156 |
| 2026 | 5.6. | 155 |
Institut liberálních studií pro výpočet Dne daňových poplatníků používá metodiku zaměřenou na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.
Institut liberálních studií je nezávislý think-tank založený v roce 2020, který navazuje na myšlenky a tradice zaniklého spolku Liberální institut, který existoval mezi lety 1990 až 2020. Jeho cílem je rozvíjet a aplikovat myšlenky klasického liberalismu – svobodu jednotlivce, volný obchod, minimální stát a mír – a to především prostřednictvím vzdělávacích projektů a publikací v České republice i zahraničí. Dlouhodobě patří mezi nejznámější think-tanky v České republice.
Den daňových poplatníků vyhlašoval Liberální institut pravidelně od roku 2000 do roku 2020. Od roku 2021 jej vyhlašuje Institut liberálních studií. Metodika je konsistentní s výjimkou covidového roku 2020, kdy panovala velká nejistota ohledně ekonomiky a veřejných financí.
