Pozadí

Den daňových poplatníků 2026

5. května 2026

Musíme vydržet ještě jeden měsíc. Po 5. červnu 2026 již začneme vydělávat na sebe. Do té doby, celých 155 dní, pracujeme pouze na pokrytí veřejných výdajů. Letošní Den daňových poplatníků je o jeden den dříve než loni. Konsistentní časová řada již existuje 27 let.

Den daňových poplatníků je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok na dvě období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů veřejného sektoru, vlády, samospráv a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňových poplatníků, od tohoto dne vydělávají daňoví poplatníci sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodují podle vlastního uvážení. Za každých 20 tisíc Kč, které si necháme na vlastní spotřebu, stát přerozdělí dodatečných 14 916 Kč.

„Minulá vláda Andreje Babiše zažila oba extrémy. Historicky nejdřívější Den daňových poplatníků v roce 2018 (22. 5.), kdy se výsledkem chlubil sám předseda vlády; a také historicky nejpozdější Den daňových poplatníků v covidovém roce 2021 (25. 6.). Po těchto covidových letech, kdy byl Den daňových poplatníků až na konci června, je pozitivní, že se posouvá směrem k začátku roku, což znamená méně přerozdělování a více peněz v našich kapsách. Sice bychom si přáli rychlejší posun, ale pravdou je, že oproti pandemickým rokům je Den daňových poplatníků téměř o tři týdny dříve a přerozdělování o desetinu menší,“ komentuje letošní termín ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek.

Institut liberálních studií pro výpočet Dne daňových poplatníků používá metodiku zaměřenou na výdajovou stranu veřejných financí. „Jak velké jsou výdaje státu a kdo to všechno platí?“ Tuto jednoduchou otázku si alespoň jednou položil každý z nás. K tomu, abychom pochopili velikost státního aparátu a náklady, které nám svou existencí každoročně přináší, slouží právě Den daňových poplatníků.

Graf: DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ (DDP) V ČESKÉ REPUBLICE (2017–2026)

Zdroj: dane.inlist.cz

 

Nejdříve slaví daňoví poplatníci také letos již tradičně ve Švýcarsku (3. 5.), v Jižní Koreji (18. 5.) a Austrálii (22. 5.). Naopak nejdéle si na ni počkají také již tradičně ve Finsku (30. 7.) a ve Francii (29. 7.), do poslední trojice se po pauze vrací Rakousko (25. 7.). Průměr OECD vychází zhruba stejně jako v ČR (9. 6.), průměr eurozóny naopak stále o dost později (1. 7.).

 

„Je dobře, že situace se oproti pandemickým letům tolik posunula. Za celou 27letou existenci Dne daňových poplatníků jsme dokonce pouze čtyřikrát slavili tento den v kalendářním roce dříve než letos, a to v letech 2016–2019. Jak si bude počínat nová vláda vzešlá z loňských voleb, budeme bedlivě sledovat,“ uzavírá Pánek*.*


Institut liberálních studií je nezávislý think-tank založený v roce 2020, který navazuje na myšlenky a tradice zaniklého spolku Liberální institut, který existoval mezi lety 1990 až 2020. Jeho cílem je rozvíjet a aplikovat myšlenky klasického liberalismu – svobodu jednotlivce, volný obchod, minimální stát a mír – a to především prostřednictvím vzdělávacích projektů a publikací v České republice i zahraničí. Dlouhodobě patří mezi nejznámější think-tanky v České republice.

Den daňových poplatníků vyhlašoval Liberální institut pravidelně od roku 2000 do roku 2020, kdy tento spolek zanikl. Od roku 2021 jej vyhlašuje Institut liberálních studií. Metodika je konsistentní s výjimkou covidového roku 2020, kdy panovala velká nejistota ohledně ekonomiky a veřejných financí.


RokDen daňových poplatníkůPočet dní práce na stát
20006.6.157
20017.6.157
200211.6.161
200312.6.162
200415.6.166
200514.6.164
200614.6.164
200711.6.161
20087.6.158
200913.6.163
201018.6.168
201115.6.165
20129.6.160
201311.6.161
201410.6.160
20155.6.155
20162.6.153
201729.5.149
201822.5.142
201928.5.148
202024.6.175
202125.6.175
202217.6.167
202313.6.163
202411.6.162
20256.6.156
20265.6.155

Pro více informací kontaktujte

Gabriela Řezníčková

Projektová manažerka Institutu liberálních studií

Martin Pánek

Ředitel Institutu liberálních studií

Co popisuje Den daňových poplatníků?

DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ (dříve známý jako Den daňové svobody) je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok na dvě období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů veřejného sektoru, vlády, samospráv a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňových poplatníků, od tohoto dne vydělávají daňoví poplatníci sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodují podle vlastního uvážení.

Pro více informací týkajících se jednotlivých let v interaktivním grafu klikněte na příslušný rok, který vás zajímá. Najdete tam základní informace o vývoji daňové zátěže a také analytické přílohy.

Dny práce na stát (Pro více informací klikněte na příslušný rok)

O projektu

„Jak velké jsou výdaje státu a kdo to všechno platí?“ Tuto jednoduchou otázku si alespoň jednou položil každý z nás. K tomu, abychom pochopili velikost státního aparátu a náklady, které nám svou existencí každoročně přináší, slouží právě Den daňových poplatníků.

Den daňových poplatníků je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok na dvě období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů veřejného sektoru, vlády, samospráv a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňových poplatníků, od tohoto dne vydělávají daňoví poplatníci sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodují podle vlastního uvážení.

Den daňových poplatníků vyhlašoval Liberální institut pravidelně od roku 2000 do roku 2020. Od roku 2021 jej vyhlašuje Institut liberálních studií, dříve byl znám pod názvem Den daňové svobody. Metodika je konsistentní s výjimkou covidového roku 2020, kdy panovala velká nejistota ohledně ekonomiky a veřejných financí.

Den daňových poplatníků je přehledným vyjádřením míry přerozdělování v ekonomice ze strany veřejných rozpočtů, která se zrcadlí v omezování naší svobody nakládat s vydělanými penězi podle našeho vlastního uvážení.

Den daňových poplatníků však automaticky neimplikuje, že ideální míra přerozdělování je nulová. Nezastíráme, že si myslíme, že je příliš velká, avšak jaká přesně má být – to je otázka pro daňové poplatníky. Aby se oni však mohli rozhodnout, jakou míru přerozdělování chtějí, musejí nejdřív mít informace o současném stavu. A to je úkolem Dne daňových poplatníků: informovat veřejnost o míře přerozdělování v české ekonomice, a tedy o tom, kolik nás stát stojí.

Pokud se chcete o projektu dozvědět více, spolupracovat s námi či nás finančně podpořit, budeme velmi rádi, když nás kontaktujete na e-mailu.

Metodika Dne daňových poplatníků

Při svém výpočtu vycházíme ze zdrojových dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development; Annex Table 29 – General government total outlays, web). Metodika je založená na porovnání veřejných výdajů státu s hrubým domácím produktem vyprodukovaném v daném roce – jinými slovy na tom, kolik stát přerozdělí z každé koruny, která se v ekonomice v daném roce vyrobí. Tento výpočet umožňuje porovnat aktuální stav a vývoj Dne daňových poplatníků v ČR se situací v dalších zemích světa.

K výpočtu dne daňových poplatníků existují i jiné přístupy, například ten, který používá společnost Deloitte. Její metoda rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícímu podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.

Zásadní rozdíl je tedy v tom, že zatímco tento náš výpočet bere v potaz výdaje státu oproti domácímu produktu (zahrnuje i příjmy zahraničních firem a zahraničních pracovníků s domicilem v ČR), výpočet Deloitte je založen na příjmech státu oproti národnímu produktu.

Podpořte nás

Bankovním převodem

Bankovním převodem
  • číslo účtu: 2101849037 / 2010
  • banka: Fio
  • IBAN: CZ87 2010 0000 0021 0184 9037
  • BIC: FIOBCZPP

BTCPay