Úterý, 10. června 2014. Zásadní datum, které by si měl do svého diáře poznačit každý daňový poplatník. Právě v tento den totiž budeme poprvé vydělávat pro naši vlastní spotřebu, a nikoliv pro stát. DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ, který od roku 2000 vyhlašuje v České republice Institut liberálních studií, upozorňuje na rozpínavost státu vyjádřenou relativní výší veřejných výdajů k hrubému domácímu produktu (HDP).
Průměrný daňový poplatník musí na výdaje z veřejných rozpočtů v letošním roce pracovat 160 dní, tedy o jeden den méně než vloni. To je pozitivní skutečnost. „Tento posun je dán součtem dvou faktorů, které působí stejnosměrně. Jedním z nich je úsilí nové vlády o odpovědnější chování na straně veřejných výdajů v roce 2014, druhým je zlepšený výhled vývoje hrubého domácího produktu v letošním roce,“ vysvětluje Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz, které se na kalkulacích Dne daňových poplatníků podílí. „Predikce výše veřejných výdajů na HDP je totiž klíčovou veličinou pro výpočet Dne daňových poplatníků,“ dodává Rod.
Ptáte se, co je vlastně Den daňových poplatníků? Je to den, který pomyslně rozděluje kalendářní rok na dvě části. V první části roku obrazně pracujeme jen na pokrytí veřejných výdajů, pokud sečteme veškeré výdaje a jejich výše odpovídá vytvořenému HDP od 1. ledna letošního roku do 10. června. V druhé části roku obrazně pracujeme jen pro vlastní spotřebu, na níž utratíme zbylou, naštěstí stále ještě větší část HDP. „Přestože jde o jisté zjednodušení, upozorňujeme již od roku 2000 na fakt, že stát, politici a vládní úředníci nedisponují pro své veřejné výdaje jinými penězi než těmi, jež vyberou na daních, odvodech a poplatcích nebo těmi, jež si stát půjčí a občané České republiky je budou muset, navíc zvýšené o úroky z dluhu, v budoucnu splácet. Čím více občanů si to uvědomí, tím lépe pro nás všechny. Nenaletí totiž falešným politickým slibům typu: Nebojte se, postaráme se o vás!“ upozorňuje předseda Akademické rady Institutu liberálních studií Jiří Schwarz.
Posuny Dne daňových poplatníků v našem kalendáři od roku 2000 lze vyčíst z následujícího obrázku. Výsledek roku 2014 je – co se počtu odpracovaných dní týče – stejný jako v roce 2012, jednodenní výkyv je způsoben přestupným rokem 2012. Zatím nejhorší výsledek byl zaznamenán v roce 2010, kdy Den daňových poplatníků nastal až 18. června.
Graf: DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ (DDS) V ČESKÉ REPUBLICE (2000 – 2014)
Zdroj: www.dane.inlist.cz
„Lepší výsledek v roce 2014 je „hozenou rukavicí“ pro novou vládu a výzvou pro ministra financí Andreje Babiše, aby řekl ANO žádoucímu posunu Dne daňových poplatníků směrem k počátku roku,“ říká ředitel Institutu liberálních studií Petr Koblovský. „A když už jej neposune blíže k Velikonocům, tak ať aspoň neumožní sociálním demokratům posunout Den daňových poplatníků k „Dušičkám“. V zemích, které jsou v žebříčku daňové svobody před námi, totiž zůstane jejich občanům větší část jejich ročního příjmu pro jejich vlastní spotřebu než občanům České republiky,“ vysvětluje Koblovský.
Jak jsou na tom obyvatelé ostatních zemí? Polští daňoví poplatníci budou slavit již 5. června. V sousedním Německu si daňoví poplatníci počkají o tři dny déle než u nás (do 13. června), v Maďarsku uvítají příchod daňové svobody až 28. června.
Globálně nejlepšího výsledku a nejkratšího čekání opětovně dosáhli v Jižní Koreji, kde si letos připomenou Den daňových poplatníků již 22. dubna. Z evropského kontinentu je daňově nejsvobodnější Švýcarsko (4. května).
Ani letos nás nepřekvapí pořadí na opačném konci žebříčku – nejdéle si počkají daňoví poplatníci ve Finsku (3. srpna) a jen o 4 dny dříve přivítají daňovou svobodu v Dánsku (30. července). Občané těchto zemí jsou podstatně bohatší (měřeno výší HDP na obyvatele) než občané České republiky, a proto si mohou dovolit luxus vyšších veřejných výdajů. Oproti nám se v těchto zemích podstatně méně veřejnými financemi plýtvá!
Více informací o metodice Dne daňových poplatníků a ekonomických souvislostech naleznete na těchto internetových stránkách.
