Pozadí

Den daňových poplatníků 2020

24. června 2020

24. června 2020: Dnešek je Dnem daňových poplatníků!

Celých 175 dní jsme v České republice pracovali a podnikali na pokrytí letošních veřejných výdajů. Teprve od dnešního dne začínáme vydělávat sami na sebe. Slavíme totiž Den daňových poplatníků, pomyslný den, od kterého máme vůči státu splněnu svou daňovou povinnost.

„Z pochopitelných důvodů jde o daňově nejméně svobodný rok od chvíle, kdy Institut liberálních studií Den daňových poplatníků počítá, neboť letošní situace je zcela bezprecedentní. Nabízí se srovnání s rokem 2010, kdy českou ekonomiku nejvíce zasáhla předchozí ekonomická recese. Přestože oproti loňskému roku jsme si pohoršili o téměř celý měsíc, oproti roku 2010 jde o zhoršení o pouhý týden,“ zasazuje výsledky do kontextu ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek.

Za všech jiných okolností bychom vládu za takový drastický posun tvrdě kritizovali. Vládě však nelze vyčítat obranu před pandemií, což je přímo učebnicový veřejný statek. Je jasné, že zde musí stát vynaložit nějaké prostředky navíc. Vládu však můžeme a musíme kritizovat za dvě věci: 1) v době předchozí dlouhé konjunktury si nevytvořila finanční polštář a nereformovala veřejné finance, 2) spousta opatření byla zmatečná nebo přímo kontraproduktivní.

„Vláda bohužel uplynulé období prosperity nevyužila k tomu, aby se připravila na recesi, která nutně musela jednou přijít – byť nikdo nemohl samozřejmě očekávat, o jak závažnou a unikátní krizi půjde. Reformy veřejných financí jsme se v minulých letech nedočkali. Finanční rezerva, kterou by vláda bývala mohla díky roky trvajícímu hospodářskému růstu vytvářet, pokud by aktivně usilovala o přebytkové rozpočty, by se nám nyní velmi hodila na podporu bezprecedentně zastavené ekonomiky,“ komentuje vládní hospodaření hlavní ekonom Institutu liberálních studií Jiří Nohejl.

„Programů na podporu ekonomiky je celá řada, ovšem některé postrádají logiku, jako například garance na úvěry pro exportéry, v okamžiku, kdy jim oslabená koruna pomáhá na zahraničních trzích. Další vládní programy jsou nedostatečné pro skutečnou pomoc ekonomice, jako například snížení DPH jen u vybraných produktů, jako jsou omalovánky, mytí oken v domácnosti, oprava kol, půjčení knih. Daleko logičtější by bylo snížit DPH u širšího spektra zboží a služeb, které nakupují všichni spotřebitelé, například u potravin. A jiná opatření způsobují pravý opak toho, co vláda zamýšlela. Například regulace cen respirátorů nebo testů na koronavirus vede k jejich nedostatku,“ komentovala na dnešní tiskové konferenci analytička Institutu liberálních studií Jana Přibylová.

„Stejně jako jiné byznysy čelíme propadu v tržbách. Vývoj letošního roku je v řadě směrů nepříjemný a někdy až stresující. Chápeme, že řada letošních opatření probíhala pod časovým tlakem a spousta z nich měla dobrou myšlenku. Co nám chybělo, tak byl nějaký plán vývoje a data, podle kterých se můžeme v byznysu rozhodovat. Případně alespoň varianty vývoje. To by také pomohlo,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci ředitel Tipli.cz Michal Hardyn.

Při loňském Dni daňových poplatníků jsme upozorňovali:

  • „Zažíváme jedno z nejdelších období hospodářského růstu, jaké pamatujeme.“_
  • „Při dalším zpomalení nebo recesi se může Den daňových poplatníků snadno dostat zpět do půlky června, kde byl při poslední finanční krizi.“
  • „Vláda má v podstatě poslední šanci udělat něco s veřejnými rozpočty, než bude pozdě. Hospodářský růst nebude trvat věčně.“

Graf: DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ V ČESKÉ REPUBLICE (2010–2020)

Zdroj: dane.inlist.cz

Možné posuny DDS 2020 Při výpočtu Dne daňových poplatníků každý rok vycházíme z odhadů hospodářského růstu a odhadu růstu veřejných výdajů. Je jasné, že skutečné údaje se nakonec mírně liší. Letos poprvé počítáme se zpětnou revizí, protože letošní situace je zcela výjimečná. Možné scénáře revizí:

HDP −8 %24. června
HDP −8 % + navýšení veřejných výdajů o 200 mld.12. července
HDP −10 %28. června
HDP −10 % + navýšení veřejných výdajů o 200 mld.15. července
HDP −13,5 %5. července
HDP −13,5 % + navýšení veřejných výdajů o 200 mld.23. července

Mezinárodní srovnání Je důležité uvědomit si, že při boji s karanténou čelí vlády volbě „něco za něco“, ekonomickým žargonem jde o trade-off. Přísnější opatření pomáhají v boji s koronavirem, avšak tlumí ekonomickou aktivitu, a tedy posouvají Den daňových poplatníků ke konci roku. Naopak volnější přístup znamená lepší výsledek z hlediska Dne daňových poplatníků, ale větší potíže s pandemií.

Mezinárodní srovnání je tudíž letos ještě ošemetnější než v jiných letech a na vyhodnocení efektivnosti jednotlivých přístupů je zatím moc brzo – ještě ani nevíme, zda bude druhá vlna.

Na rozdíl od jiných let navíc letos zatím nemáme konsistentní data, posbíraná podle stejné metodiky napříč státy, takže nemůžeme činit silné soudy o mezinárodním srovnání. K tomu se připočítávají problémy zmíněné výše v souvislosti s Českou republikou. Co se hospodářského výkonu i veřejných výdajů týče, pracujeme letos s extrémně nerobustními odhady.

Za zmínku nicméně stojí, že i při naplnění nejhoršího scénáře, který jsme předestřeli výše, bude Den daňových poplatníků letos pouze o jediný den později než v loňském růstovém roce ve Francii, kde byl až 22. 7. Odhadujeme, že Francouzi si letos daňovou svobodu užijí až v září, Finové a Belgičani pravděpodobně zhruba v polovině srpna. K premiantům, jako v jiných letech, bude letos zřejmě patřit Jižní Korea, která se aspoň zatím s koronavirem vyrovnala v podstatě bez hospodářského poklesu.

RokDen daňových poplatníkůPočet dní práce na stát
20006. 6.157
20017. 6.157
200211. 6.161
200312. 6.162
200415. 6.166
200514. 6.164
200614. 6.164
200711. 6.161
20087. 6.158
200913. 6.163
201018. 6.168
201115. 6.165
20129. 6.160
201311. 6.161
201410. 6.160
20155. 6.155
20162. 6.153
201729. 5.149
201822. 5.142
201928. 5.148
202024. 6.175

________________________________________

Institut liberálních studií pro výpočet Dne daňových poplatníků používá metodiku zaměřenou na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.

Institut liberálních studií je think-tank založený v únoru 1990, jehož cílem je rozvíjet a aplikovat ideje a programy založené na principech klasického liberalismu, tedy individuální svobodu, svobodný trh, vládu s omezenými pravomocemi a mír. Naší činností jsou především studie, vzdělávací projekty a publikace v České republice a v zahraničí. Ředitelem Institutu liberálních studií je od roku 2018 Martin Pánek.

Pro více informací kontaktujte

Gabriela Řezníčková

Projektová manažerka Institutu liberálních studií

Martin Pánek

Ředitel Institutu liberálních studií

Co popisuje Den daňových poplatníků?

DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ (dříve známý jako Den daňové svobody) je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok na dvě období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů veřejného sektoru, vlády, samospráv a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňových poplatníků, od tohoto dne vydělávají daňoví poplatníci sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodují podle vlastního uvážení.

Pro více informací týkajících se jednotlivých let v interaktivním grafu klikněte na příslušný rok, který vás zajímá. Najdete tam základní informace o vývoji daňové zátěže a také analytické přílohy.

Dny práce na stát (Pro více informací klikněte na příslušný rok)

O projektu

„Jak velké jsou výdaje státu a kdo to všechno platí?“ Tuto jednoduchou otázku si alespoň jednou položil každý z nás. K tomu, abychom pochopili velikost státního aparátu a náklady, které nám svou existencí každoročně přináší, slouží právě Den daňových poplatníků.

Den daňových poplatníků je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok na dvě období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů veřejného sektoru, vlády, samospráv a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňových poplatníků, od tohoto dne vydělávají daňoví poplatníci sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodují podle vlastního uvážení.

Den daňových poplatníků vyhlašoval Liberální institut pravidelně od roku 2000 do roku 2020. Od roku 2021 jej vyhlašuje Institut liberálních studií, dříve byl znám pod názvem Den daňové svobody. Metodika je konsistentní s výjimkou covidového roku 2020, kdy panovala velká nejistota ohledně ekonomiky a veřejných financí.

Den daňových poplatníků je přehledným vyjádřením míry přerozdělování v ekonomice ze strany veřejných rozpočtů, která se zrcadlí v omezování naší svobody nakládat s vydělanými penězi podle našeho vlastního uvážení.

Den daňových poplatníků však automaticky neimplikuje, že ideální míra přerozdělování je nulová. Nezastíráme, že si myslíme, že je příliš velká, avšak jaká přesně má být – to je otázka pro daňové poplatníky. Aby se oni však mohli rozhodnout, jakou míru přerozdělování chtějí, musejí nejdřív mít informace o současném stavu. A to je úkolem Dne daňových poplatníků: informovat veřejnost o míře přerozdělování v české ekonomice, a tedy o tom, kolik nás stát stojí.

Pokud se chcete o projektu dozvědět více, spolupracovat s námi či nás finančně podpořit, budeme velmi rádi, když nás kontaktujete na e-mailu.

Metodika Dne daňových poplatníků

Při svém výpočtu vycházíme ze zdrojových dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development; Annex Table 29 – General government total outlays, web). Metodika je založená na porovnání veřejných výdajů státu s hrubým domácím produktem vyprodukovaném v daném roce – jinými slovy na tom, kolik stát přerozdělí z každé koruny, která se v ekonomice v daném roce vyrobí. Tento výpočet umožňuje porovnat aktuální stav a vývoj Dne daňových poplatníků v ČR se situací v dalších zemích světa.

K výpočtu dne daňových poplatníků existují i jiné přístupy, například ten, který používá společnost Deloitte. Její metoda rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícímu podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.

Zásadní rozdíl je tedy v tom, že zatímco tento náš výpočet bere v potaz výdaje státu oproti domácímu produktu (zahrnuje i příjmy zahraničních firem a zahraničních pracovníků s domicilem v ČR), výpočet Deloitte je založen na příjmech státu oproti národnímu produktu.

Podpořte nás

Bankovním převodem

Bankovním převodem
  • číslo účtu: 2101849037 / 2010
  • banka: Fio
  • IBAN: CZ87 2010 0000 0021 0184 9037
  • BIC: FIOBCZPP

BTCPay