Pozadí

Den daňových poplatníků 2012

11. května 2012

Den daňových poplatníků, který každoročně vyhlašuje Institut liberálních studií jakožto ukazatel svobody daňových poplatníků, letos nastane dříve než v loňském roce – 9. června 2012. Prací na stát tak strávíme „pouze“ 160 dní. V roce 2011 to bylo 165 dní.

„Den daňových poplatníků pomyslně dělí rok na dvě části, na tu, kdy pracujeme na pokrytí veřejných výdajů, a na tu, kdy pracujeme na sebe. Stát nemá žádné jiné peníze než ty, které vybere na daních, a ty, které si půjčí – ty budou muset být spolu s úroky splaceny v budoucnosti. Čím méně se tak stát rozhodne utrácet, tím zkracuje dobu „práce na panském“, tedy práce na pokrytí výdajů vládních institucí,“ vysvětluje analytik Institutu liberálních studií Aleš Rod podstatu Dne daňových poplatníků.

Graf: DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ (DDS) V ČESKÉ REPUBLICE (2000 – 2013)

Zdroj: www.dane.inlist.cz

Jak ukazuje výše uvedený graf, díky tomu, že je v rok 2012 přestupný, rozdíl mezi loňským a letošním Dnem daňových poplatníků činí 6 kalendářních dní. „Posun Dne daňových poplatníků směrem k Novému roku je jednoznačně pozitivní, neboť značí menší apetit vládních institucí utrácet prostředky daňových poplatníků vzhledem k HDP v naší zemi,“ říká Rod a potvrzuje tak, že vládní škrty současné vlády ve fiskální oblasti se projevily ve větší svobodě tuzemských daňových poplatníků. „Je však nutné podotknout, že stále máme co dohánět. Daňově nejsvobodnější zemí OECD je Jižní Korea, Den daňových poplatníků tam oslavili již 23. dubna, tedy o 47 dní dříve než u nás. Na počátku května daňovou svobodu přivítali v Austrálii (4. května) a ve Švýcarsku (6. května). V České republice je tedy stále mnoho prostoru pro reálné systémové zeštíhlování státní správy, které je nutné odlišovat od úprav výdajových položek prostřednictvím účetních triků,“ dodává Rod.

Na druhém konci škály daňové svobodných, respektive nesvobodných mezí je jako již tradičně Dánsko – Dánové musí na pokrytí vládních výdajů pracovat 224 dní, Den daňových poplatníků přivítají až 12. srpna. Ostatní sledované země se vešly do první poloviny roku. Z chvostu zemí zmiňme ještě Francii (24. 7.) a Švédsko (13. 7.).

Neméně zajímavé jsou informace o evropských zemích, které se v současné době nachází ve velkých fiskálních problémech. Zatímco ve Španělsku se Den daňových poplatníků letos posunul pozitivním směrem o 8 dní na 31. května (v porovnání s rokem 2010 daňová svoboda narostla o celých 23 dní!) a v Itálii se čekání na svobodu zkrátilo o 4 dny (přesto přijde až 2. července), v Portugalsku se vládní výdaje k HDP opět zvýšily (daňovou svobodu Italové přivítají až 21. června, o 4 dni později než v minulém roce), pozitivní posun nelze pozorovat ani v Řecku (stagnace – prodloužení doby nesvobody o jeden den dáno vlivem přestupného roku).

Napadlo vás, jak to vypadá, když to země myslí s omezením apetitu utrácet opravdu vážně? A jestli takový případ vůbec existuje? „Podívejme se na Island! Zatímco v roce 2009 tamní obyvatelé protrpěli oslavu Dne daňových poplatníků až 24. července, v letošním roce oslavy nachystají už na 14. června – zkrácení doby práce na pokrytí vládních výdajů činí úctyhodných 40 dní! Méně chuti přerozdělovat a utrácet jde navíc ruku v ruce s dalšími pozitivními vlivy, jako je třeba zmenšující se prostor pro korupci ve veřejné správě,“ vyzdvihuje analytik Aleš Rod z Institutu liberálních studií směr, kterým se ubírají fiskální změny na Islandu.

Pro více informací kontaktujte

Gabriela Řezníčková

Projektová manažerka Institutu liberálních studií

Martin Pánek

Ředitel Institutu liberálních studií

Co popisuje Den daňových poplatníků?

DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ (dříve známý jako Den daňové svobody) je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok na dvě období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů veřejného sektoru, vlády, samospráv a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňových poplatníků, od tohoto dne vydělávají daňoví poplatníci sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodují podle vlastního uvážení.

Pro více informací týkajících se jednotlivých let v interaktivním grafu klikněte na příslušný rok, který vás zajímá. Najdete tam základní informace o vývoji daňové zátěže a také analytické přílohy.

Dny práce na stát (Pro více informací klikněte na příslušný rok)

O projektu

„Jak velké jsou výdaje státu a kdo to všechno platí?“ Tuto jednoduchou otázku si alespoň jednou položil každý z nás. K tomu, abychom pochopili velikost státního aparátu a náklady, které nám svou existencí každoročně přináší, slouží právě Den daňových poplatníků.

Den daňových poplatníků je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok na dvě období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů veřejného sektoru, vlády, samospráv a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňových poplatníků, od tohoto dne vydělávají daňoví poplatníci sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodují podle vlastního uvážení.

Den daňových poplatníků vyhlašoval Liberální institut pravidelně od roku 2000 do roku 2020. Od roku 2021 jej vyhlašuje Institut liberálních studií, dříve byl znám pod názvem Den daňové svobody. Metodika je konsistentní s výjimkou covidového roku 2020, kdy panovala velká nejistota ohledně ekonomiky a veřejných financí.

Den daňových poplatníků je přehledným vyjádřením míry přerozdělování v ekonomice ze strany veřejných rozpočtů, která se zrcadlí v omezování naší svobody nakládat s vydělanými penězi podle našeho vlastního uvážení.

Den daňových poplatníků však automaticky neimplikuje, že ideální míra přerozdělování je nulová. Nezastíráme, že si myslíme, že je příliš velká, avšak jaká přesně má být – to je otázka pro daňové poplatníky. Aby se oni však mohli rozhodnout, jakou míru přerozdělování chtějí, musejí nejdřív mít informace o současném stavu. A to je úkolem Dne daňových poplatníků: informovat veřejnost o míře přerozdělování v české ekonomice, a tedy o tom, kolik nás stát stojí.

Pokud se chcete o projektu dozvědět více, spolupracovat s námi či nás finančně podpořit, budeme velmi rádi, když nás kontaktujete na e-mailu.

Metodika Dne daňových poplatníků

Při svém výpočtu vycházíme ze zdrojových dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development; Annex Table 29 – General government total outlays, web). Metodika je založená na porovnání veřejných výdajů státu s hrubým domácím produktem vyprodukovaném v daném roce – jinými slovy na tom, kolik stát přerozdělí z každé koruny, která se v ekonomice v daném roce vyrobí. Tento výpočet umožňuje porovnat aktuální stav a vývoj Dne daňových poplatníků v ČR se situací v dalších zemích světa.

K výpočtu dne daňových poplatníků existují i jiné přístupy, například ten, který používá společnost Deloitte. Její metoda rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícímu podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.

Zásadní rozdíl je tedy v tom, že zatímco tento náš výpočet bere v potaz výdaje státu oproti domácímu produktu (zahrnuje i příjmy zahraničních firem a zahraničních pracovníků s domicilem v ČR), výpočet Deloitte je založen na příjmech státu oproti národnímu produktu.

Podpořte nás

Bankovním převodem

Bankovním převodem
  • číslo účtu: 2101849037 / 2010
  • banka: Fio
  • IBAN: CZ87 2010 0000 0021 0184 9037
  • BIC: FIOBCZPP

BTCPay