Den daňových poplatníků 2013

11. května 2013

Čtyři týdny. Přesně tolik zbývá daňovým poplatníkům v České republice k tomu, aby se mohli znovu svobodně nadechnout a říci si: „Tak, letos už jen na sebe.“ Přesně za čtyři týdny – 11. června 2013 – totiž nastane Den daňových poplatníků, který Institut liberálních studií pravidelně vyhlašuje již od roku 2000.

Aby průměrný daňový poplatník splatil svůj podíl na výdajích státu, musí letos odpracovat „na stát“ přes 161 dní, což převedeno do kalendáře znamená, že si na daňovou svobodu počká o 2 dny déle než v minulém roce. Tento negativní posun je dán zvýšeným apetitem státního aparátu přerozdělovat veřejné prostředky (výdaje/HDP).

„Den daňových poplatníků pomyslně dělí rok na dvě části, na tu, kdy pracujeme na pokrytí veřejných výdajů, a na tu, kdy pracujeme na sebe. Stát nemá žádné jiné peníze než ty, které vybere na daních, a ty, které si půjčí – ty budou muset být spolu s úroky splaceny v budoucnosti. Čím méně se tak stát rozhodne utrácet, tím zkracuje dobu vazalství „práce pro stát", tedy aktivity každého z nás, jejíž plody neskončí v naší peněžence, ale ve státní kase," vysvětluje hlavní analytik Institutu liberálních studií Aleš Rod podstatu Dne daňových poplatníků.

Graf: DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ (DDS) V ČESKÉ REPUBLICE (2000 – 2013)

Zdroj: www.dane.inlist.cz

Podíváme-li se na vývoj Dne daňových poplatníků v okolních zemích, jako každoročně se na prvních příčkách – měřeno daňovou svobodou – umístily Jižní Korea (Den daňových poplatníků tam oslavili již 27. dubna) a Austrálie (Den daňových poplatníků nastal 5. května). Na druhé, „nesvobodné“ straně spektra se – taktéž tradičně – umístilo Dánsko (daňoví poplatníci si počkají až do 1. srpna) a Francie s Finskem (Den daňových poplatníků vychází shodně na 26. července 2013).

Přílohy

Tabulka – mezinárodní propočet

Pro více informací kontaktujte

Gabriela Řezníčková

Projektová manažerka Institutu liberálních studií

gabriela.reznickova@inlist.cz

Martin Pánek

Ředitel Institutu liberálních studií

martin.panek@inlist.cz

777 157 142

Co popisuje Den daňových poplatníků?

DEN DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ (dříve známý jako Den daňové svobody) je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok na dvě období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů veřejného sektoru, vlády, samospráv a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňových poplatníků, od tohoto dne vydělávají daňoví poplatníci sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodují podle vlastního uvážení.

Pro více informací týkajících se jednotlivých let v interaktivním grafu klikněte na příslušný rok, který vás zajímá. Najdete tam základní informace o vývoji daňové zátěže a také analytické přílohy.

156
2025
162
2024
163
2023
167
2022
175
2021
175
2020
148
2019
142
2018
149
2017
153
2016
155
2015
160
2014
161
2013
160
2012
165
2011
168
2010
163
2009
158
2008
161
2007
164
2006
164
2005
166
2004
162
2003
161
2002
157
2001
157
2000

Dny práce na stát (Pro více informací klikněte na příslušný rok)

O projektu

„Jak velké jsou výdaje státu a kdo to všechno platí?“ Tuto jednoduchou otázku si alespoň jednou položil každý z nás. K tomu, abychom pochopili velikost státního aparátu a náklady, které nám svou existencí každoročně přináší, slouží právě Den daňových poplatníků.

Den daňových poplatníků je pomyslnou hranicí v kalendářním roce, která rozděluje rok na dvě období. V prvním období pomyslně vydělávají daňoví poplatníci na pokrytí výdajů veřejného sektoru, vlády, samospráv a veřejných institucí. Toto období končí dnem daňových poplatníků, od tohoto dne vydělávají daňoví poplatníci sami pro sebe a o vydělaných penězích rozhodují podle vlastního uvážení.

Den daňových poplatníků vyhlašoval Liberální institut pravidelně od roku 2000 do roku 2020. Od roku 2021 jej vyhlašuje Institut liberálních studií, dříve byl znám pod názvem Den daňové svobody. Metodika je konsistentní s výjimkou covidového roku 2020, kdy panovala velká nejistota ohledně ekonomiky a veřejných financí.

Den daňových poplatníků je přehledným vyjádřením míry přerozdělování v ekonomice ze strany veřejných rozpočtů, která se zrcadlí v omezování naší svobody nakládat s vydělanými penězi podle našeho vlastního uvážení.

Den daňových poplatníků však automaticky neimplikuje, že ideální míra přerozdělování je nulová. Nezastíráme, že si myslíme, že je příliš velká, avšak jaká přesně má být – to je otázka pro daňové poplatníky. Aby se oni však mohli rozhodnout, jakou míru přerozdělování chtějí, musejí nejdřív mít informace o současném stavu. A to je úkolem Dne daňových poplatníků: informovat veřejnost o míře přerozdělování v české ekonomice, a tedy o tom, kolik nás stát stojí.

Pokud se chcete o projektu dozvědět více, spolupracovat s námi či nás finančně podpořit, budeme velmi rádi, když nás kontaktujete na e-mailu.

Metodika Dne daňových poplatníků

Při svém výpočtu vycházíme ze zdrojových dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development; Annex Table 29 – General government total outlays, web). Metodika je založená na porovnání veřejných výdajů státu s hrubým domácím produktem vyprodukovaném v daném roce – jinými slovy na tom, kolik stát přerozdělí z každé koruny, která se v ekonomice v daném roce vyrobí. Tento výpočet umožňuje porovnat aktuální stav a vývoj Dne daňových poplatníků v ČR se situací v dalších zemích světa.

K výpočtu dne daňových poplatníků existují i jiné přístupy, například ten, který používá společnost Deloitte. Její metoda rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícímu podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.

Zásadní rozdíl je tedy v tom, že zatímco tento náš výpočet bere v potaz výdaje státu oproti domácímu produktu (zahrnuje i příjmy zahraničních firem a zahraničních pracovníků s domicilem v ČR), výpočet Deloitte je založen na příjmech státu oproti národnímu produktu.